Bělobrádek určuje, kdo umírá a kdo chcípá? To vážně?

29.08.2017

Musím se přiznat, že když jsem si dnes přečetl výrok Pavla Bělobrádka, předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády, tak jsem si jen myslel, že jde o hloupý vtip, bohužel nebyl.

Reagoval tak na prohlášením mladé dívky a publicistky, která napsala ve svém příspěvku na sociální síti, že ji zemřel pejsek. Na to pan Bělobrádek, který šéfuje straně, která ctí křesťanské hodnoty napsal, že psi neumírají, ale uhynou nebo chcípnou. Asi je to nová strategie jeho strany do voleb, řekneme všem, co mají rádi zvířata a chovají své mazlíčky, jako členy rodiny, že vlastně až nadejde jejich čas, že chcípnou. Tím si určitě "získá" KDU-ČSL velkou část voličů, alespoň si to pan Bělobrádek myslí, když takové TVRDÉ výroky pouští ven. 

Na jednu stranu lze jeho výrok "pochopit" - a to z toho úhlu pohledu, že pracoval několik let, jako veterinární inspektor na jatkách, protože vydělávat si na chléb ve zdejší na jatkách, továrně na smrt, má za následek, že má zřejmě cítění ke zvířatům profesně zdeformované.
Panu Bělobrádkovi bych vzkázal jediné a moje kamarádka, která má květinářství by přidala: "Uhynout může tak maximálně květina, ne zvíře, které je tvor citlivý, vnímající lásku i bolest, stejně jako člověk!". Zásadní rozdíl zvířete mezi člověkem je ten, že zvíře miluje naplno, svou lásku dává každý den, nedokáže podrazit druhého, nepomlouvá, nedělá intriky a blbě nežvaní! 


Já sám mám už druhého psa, první mi UMŘEL před pěti lety a rozhodně byl obklopen lidmi, co ho milovali, umíral mezi svými. Ostatně i náš veterinář, když mluví o poslední cestě zvířete, tak říká, pejsek umře, pejsek umřel. Nikdy jsem od něj neslyšel, že chcípl apod. Děsí mě fakt, jaký člověk to musí být, když toto dokáže vypustit z úst, navíc jako vícepremiér a předseda KDU-ČSL.

Já jen doufám, že ti voliči, kteří lidovce v roce 2013 volili, zhodnotí svůj hlas v Parlamentních volbách 2017.
Zakončil bych to citátem z Bible, knihy knih: Zvířata jako lidé stejný úděl mají, jedni i druzí stejně umírají, dýchají stejně, v čem je člověk před zvířetem? K jednomu místu plynou.

Roman Andrla